Event 15.9. 2018

Posts : 12 Join date : 2018-09-15

VYHLÁŠENO PÁTRÁNÍ!
Včerejším večerem, kdy slunce opět padlo za hory a jeho záře červené barvy vypadalo, jakoby spalovalo jejich ostré vrcholy, z hradu zmizel oblíbený mazlíček. Jedná se o zelenou roztržitou kočku jménem Fifi. Naposledy byla spatřena podle jednoho z řezbářů na okraji lesa, jeho tvrzení nelze považovat za validní, jelikož z něj nebyla cítit jen vůně čerstvého dřeva a smůly, ale především zápach velmi levného alkoholu. Kdo polapí mazlíčka ŽIVÉHO , obdrží náležitou odměnu.

Odměna:
100 zkušenostních bodů
20 zlatých
Požehnání samotné Hitelfíny

Zůčastnit se může kdokoli !
Nechť vám je přáno, nechť neskončíte připenetrováni dýkou k jednomu ze statných stromů, nebo na konci trávicího traktu jedné z nočních bestií.

Posts : 12 Join date : 2018-09-15

Les byl skutečně tak temný, jak se pravilo. Že by přeci jen všechny ty zvěsti byli pravda ? Mezi stromy se plazila snad až hmatatelná mlha, vypadala, jako načechraný bílý polštář, na kterém by nejeden poutník s radostí složil hlavu a přikryl se další vrstvou tohoto chladivého obláčku. Při vstupu a jen jediného doteku se zdál být až příliš mrazivý. Všichni, kteří měli odhalené kotníky jistě sténali. K nevíře bylo, že by právě sem mohla vběhnout malá kočička. Nebohá Fifi, jak hluboko mohlo jejich zelených šest tlapiček zabloudit ? Kdo se odváží dnes vstoupit do tak děsivého místa, ve kterém postávají holé stromy jako odsouzenci čekající na svou popravu ?

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

Když se dozvěděla, že se ztratila nějaká kočička, musela vyběhnout z paláce přímo do temného lesa. Věděla, že bude mít problém od NÍ! Ale musela vyběhnout. Už jí nebavilo hledět na čtyři stěny svého pokoje. Musela vyběhnout velice nenápadně. Vzala si na sebe své nejnuznější šaty, které ovšem byli bílé jako právě padlý sníh. S jejími bílými vlasy by si jí leckdo mohl splést s vílou. Ovšem.. Co ona je? Je to člověk! Její otec je jistý rytíř z hradu. Matka jí umřela. Tak jí to povídali. Když vyběhla nenápadně z hradu musela běžet celou dobu až do lesa, který byl děsivý a temný. Jeho holé stromy vypadaly tak opuštěně a smutně! Jak jen mohla chudák kočička se ztratit v tak hlubokém lese? Říká se, že v tomto lese je i ztracený princ... Mohl by jí najít a ublížit jí? Halo? otázala se hned po tom co stoupla na větévku a ta se zlomila. Nikdy vlastně nebyla takhle daleko. Vždy jen maximálně na zahradách paláce. Ale takhle daleko od svého pokoje? Nikdy..

Posts : 12 Join date : 2018-09-15

Čas plynul dál, kočička jistě musela být někde v hloubi lesa. Tam, kam by se ani ten nejstatečnější z vojáků nevydal, alespoň ne v noci. Obláčky mrazivé mlhy okolo nohou až do výše kolen, houstla a překrývala jinak snadno viditelné větve, jež znesnadnili cestu komukoli. Lesem se prohnalo její volání. Bylo to bezpečné ? Tak temná noc, plná nečekaných zvratů ? Co když přiláká nějaké stvůry ? Ale nikdo neodpovídal. Jediné, co se jí po chvilce stalo odezvou bylo praskání suchých větví, na které si zřejmě procházející lesem v husté mlze nedal pozor.

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

všechno se zdálo tak temné a děsivé. Možná by se měla vrátit zpět domů.. ale.. ne. Nemůže. To nebohé zvíře tady někde je a ona neví kde! Musí se vypravit hlouběji do lesa. Kdyby jen uměla v tom lese chodit. Takhle má velmi brzy rozpárané šaty od větví. Šlapala na šlahouny stromů a přidržovala se jich. Měla strach. Tak velký že každá nadpřirozená bytost musela cítit její strach po celém lese. Mohla nyní být doma a říct si o čaj. Jenže musela něco udělat! Pokračovala tedy dál až když si uvědomila že stíny jsou již sotva znatelné a temná noc je snad ještě temnější než jaká je na zahradách. Zde se snad ani slunce nedostane... kočičko?? Čiči! třeba je na druhé straně lesa! Mohla být kdekoliv!

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

Všiml si dívenky, která probíhala lesem a usoudil, že nejspíš taky hledá onu kuličku s křidélky. Odměna byla lákavá. On sám jí však nehledal proto, aby se obohatil, ale z jiného a mnohem prostšího důvodu. Nudil se. A čekal, že bude moci najít páreček ozdob do svého sídla, předci jen by se mu hodilo clonítko na okno. Jeho cíl se ale teď mění. Kdo tam ?

Posts : 12 Join date : 2018-09-15

Oba hrdinové si k sobě pomalými krůčky bojují cestu a nejspíše se oba vydali za tím samým cílem. Okolo nich se rozprostírala tma.. černočerná a jen v dáli se mihlo pár bledě modrých až bílých světel. Co to mohlo být ?

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

zastavila se. Snad aby se zaposlouchala do zvuku jiného hlasů než je ona sama. Také hledá kočku! Třeba je to jeho kočka a on ji nyní postrádá.. halo pane? usoudila že je to mužský hlas a rozhodla se jít blíž k nemu hledáte svou kočku? Bohužel jsem ji ještě ani nezahlédla. Odpusťte ukloní se tomu muži. Snad ze zvyku kdy se klani před králem a NÍ.. Jistě.. prokazuje se tím úcta k neznámému člověku. Jakmile v té černočerné tmě zahlédla pár oči lekla se a spadla na zem přes velký kořen.

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

Není co odpouštět dítě. Kočka není moje. Ale podle toho, že ten obraz vylepoval člen hradní stráže a ta kočka je je zelená,jasně nasvědčuje tomu, že majtelkou je..zarazí seKdo jsi ?
Její tvář je mu povědomá, snad podle popisu jeho přítele, elfího doktora

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

Já.. já.. jsem Khaella, odpusťte že jsem se nepředstavila.. a ta kočka myslíte že patří zelené dámě? *Nikdy ji tam neviděla. Ale je dost možné že ji ONA schovávala. Je dost možné že vlastně ta kočka je ONA! To bude kázání! I když.. neuměla si ani představit co jí udělá. Ona nebo král.. jsou na ní jak na psa. I když neví proč. Nikdy jim nic neudělala. Asi. Nebo něco ano? V dětství? Její otec zemřel ve válce a oni se teď o ní starají jako o vlastní. Takže je z ní něco jako princezna. I když.. to by říkat neměla..* odpusťte ale nevím jak se mám chovat. Nikdy jsem neviděla někoho jiného než lidí z hradu..

Posts : 12 Join date : 2018-09-15

oba dva, zabraní do hovoru jednoho s druhým, kočka stále na útěku, možná to byla ona, když v dálce opět zapraskali větvě. Mihla se opět ta světla. Kličkovala v dáli mezi stromy... Bylo.. jedno ? Ne, dvě ! Šustění listí bylo čím dál znatelnější. Dvě světlélka pohybující se vedle sebe.. Možná světlušky v dnešní noci nacházeli zálibu v proplouvání temnotou. Nebo... ne ? I obrysy stromů se ztráceli. Černota padala na místo, kde se poserové.. ehm... tedy... hrdinové nacházeli...
Zdálo se být pozdě.. možná si páru očí měli všimnout dříve a dát se na úprk, teď se jejich život mohl jistě blížit ke konci, rychleji... když se pohybovali bleskovým během kupředu. Nejen Khaella, která se díky kořenu skácela k zemi. Pisklavý křik se linul lesem a v tom onom momentu se světla blížila ze všech stran. Jasněji znatelné obrysy tmavých vysokých vyhublých stínu. Byla to dost možná jedna z nejhorších variant, která je mohla v tomto lese potkat. Houkání sovic umlklo a nic jiného než slinění a vrčení těchto bezduchých tvorů nebylo ku slyšení. Bělavou mlhu narušovaly jen jejich velmi protáhlé pařáty, které jakoby rostly z noci. Rozestoupili se všude kolem nich Mohlo jich být.. sedm ? Ano, bylo... ale kdo to měl v ten moment čas a chutě počítat.

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

vše se zdálo tak strašné... v jednu chvíli si byla jistá aspoň něčím.. Ovšem v té druhé chvíli si nebyla jistá už vůbec ničím. Když uslyšela ten pisklavý tón musela si zakrýt uši aby nic neslyšela.. Měla pocit, že umře! Všechno co v ní bylo jí říkalo ať se okamžitě sebere a začne utíkat pryč, ale kam? Všude okolo je spousta očí! Nevěděla jak by měla zareagovat.. Ach kéžby tu byla ONA! ONA by mi jistě pomohla! Ovšem není tu a já se musím o sebe postarat! Jsem přeci dcera vojáka! Napřímí se a sebere klacek co vidí na zemi. Nevšímala si toho muže co byl vedle ní, jak to vypadalo nechtěl jí pomoci a ani o to nestála. I když.. ano stála.. Ach všemocná Hitelfíno! Pomoz mi! Polkla a zdálo se jí jako by to slyšel celý les. Umřu? Tímhle způsobem? Nikdy ze mě nebude manželka nějakého šlechtice? Nikdy s ním nepočnu děti? Ach má drahá matinko... pomoz mi!

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

Zase tahle spodina. NOCTA!Dvojici od těch ohavných pařátů dělí těla tvořená z ničeho, každý útok, každé mávnutí jejich jak břitva ostrého drápu sice protne tělo ptáka, alev ten moment se opět spojí a jeho tělo je opět věrně připraveno chránit svého pána. On věděl jak moc cenné to děvče je. Znal jí, ještě když byl královo synem. Hrál si s ní, dalo by se říci, že i ve skrytu duše miloval. Ale nikdy nezapomene na pohled, kterým na něj koukala, když byl s ostudou vyhnán. Ale když se nad tím vším zamyslí, je možná jen nebohou loutkou v tomhle všem. Nebohou loutkou pro tu zelenou děvku bez trochy citu. A teď jí má na dosah druhá svině. Prohlédl si jí, objevil několik mocných značek. Jakmile by se jí ztratila a ONA by to zjistila, nejspíš by jí zabila, odnesla k sobě případně by z ní stalo vraždící monstrum. Co když ona byla ta kočka ? To všechno mu běželo hlavou. Hah. Na tohle nebyl čas. Podstoupí ten risk. Okolo jejich těl se místo ptáků objevuje černá mlha. Neboj se holčičko, strýček Alchenor ti pomůže// Strýček ? Hah. Bratr//

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

*aniž by si uvědomovala co se děje schová se k tomu muži na hruď. Jako by ji on mohl ochránit.. jako kdyby on tady pro ni teďka byl.. zakryje si uší a pevné se přimkne na jeho hruď. Je jí jedno kdo to je, ale hlavně ať už se zbaví te hrozné bolesti! Nechtěla koukat na to jak někoho vraždí hlavně sama cítila jak už je malátná z toho křiku a z toho dění kolem. Byla zvyklá na cinknutí hrnečku s čajem a ne.. na tohle! Bylo více než přirozené že dívka jako ona upadla do mrakot. Vlastně se divila že už to neudělala dřív. Jen koutkem oka zahlédla cosi zeleneho.. přišla si pro ni? A proč? Aby jí mohla potrestat? Aby mohla mít modřiny a nemohla si sednout? Nebo ji snad vymyje mozek?*

Posts : 57 Join date : 2018-09-15

*jakmile ve svém kočáře dorazila na místo jen jedinou rukou mavla a vše kolem zamrzlo. Nastavila ruku a hlasem tak jemným a čistým jak jen bohyně dokáže řekne jenom.. * dej mi ji. Teď už bude v bezpečí. Bude pod ochrannými křídly palace kde ji nic a nikdo neublíží.. *ten pohled když její malou holčičku drží v rukou ten slizsky had! Ona je moje! Vrať mi ji! Slyšíš!* Předej mi ji a jako odměnu zadej co jen chceš chlapce *stále tím vlídným hlasem pln nehy a dobroty*

Posts : 12 Join date : 2018-09-15

Tak moc, jak se snažil ohavným stvůrám vzdorovat svými kouzli, tak oni uhýbali jeho mocným kouzlům. Kdyby věděli, jistě by použili ohnivá kouzla, či světelné paprsky prostupující jejich ochrannou stinnou vrstvu, trhající na kusy tu děsivou vrstvu temnoty, která jak bylo vidno, stále sílila. Všechno, co bylo vidět sestávalo jen ze zářivých očí, které vyvolávali vzpomínky minulosti. Pohled, pod kterým strnul nejeden hrdina. Lidé si myslí, že jsou odolní a nebojácní, ale s běsy je doženou jejich nejtemnější představy. Jeden ze skupiny vyrazil přímo proti Khaelle, druhý pak hladově pokukoval po Alchenorovi, Nic víc, než pohled, kterým si přeměřoval okolnosti, se nedělo.. Vyčkával na vhodný moment. Skupinka zbytku se zabývala ptákem, který se snažil prorazit jejich odolné vrstvy. Když Khaella okem zaregistrovala cosi zeleného... Záři... záře... Nebo jen tlumené světlo prostupující děsivou tmu ? Byla to ona... všemocná bohyně, kočár projel mlhou a odehnal všechny běsy právě útočící na dva hrdiny... Když vystoupila bohyně, za ní vyskočila i ta proklatá zelená kočka ! Ta ale teď nebyla předmětem pozornosti... Minulost odhalovala své stránky.

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

Pá Pá tetičko. Pá pá.I přes její snahu i přes její čáry, se jí vysmívá do ksichtu. Je mu jedno co se stane, neboji se jí postavit. Možná, kdyby vytáhl to nejmocnější, nejsilnější kouzlo co má, z té bytosti zůstane jen mastný flekKoukni se někdy na Kalema, bohyněMrak se rozplyne. A dvojice nikde.

Posts : 57 Join date : 2018-09-15

*z milé bohyně se stává ošklivá babizna která ztrácí to nejhezčí v jejím životě. Natáhne ruku aby snad mohla zachytit svou dceru která bezvládně leží v rukou toho.. toho.. tetička?!* Calebe! *Je to možné? Tohle je princ? Sama jo zaklela do Kalema! Proč je z něj.. tohle?! A co mi dělá s holčičkou?!*

Nad celým Safroenem se roztáhla mračna a bouřky. Tento svět.. dlouho nepozná slunce!

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

//Tohle bylo o fous// *v náručí nese dívku, ve své podstatě svou vlastní sestru. Položí jí na lože a přikryje jí až po krk* Jen spi děvče, tohle byl těžký den. A něco mi říká, že další dny budou ještě zajímavější na zemi rozvine pás kůže, není jisté jaké, ani on to neví. Předpokládá že je to z nějakého nebožáka.Z jeho rtů se linou zpěvy a zaklínadla, snaží se z ní sejmout vše co jí ta bestie za ty roky provedla. Trvá mu to celé hodiny, možná i dny. Naštěstí má jistotu, že jí tady nikdy nikdo nenajde.

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

*snad po nekonečné dlouhé době se probouzí s velmi velkým zmatenim... Čekala zlatý strop s nebesy nachové modrými. A ne.. co je to vůbec? Hledí do prázdného stropu a pak si rychle uvědomí že není doma.. sedne si do rychlého sedu a kouká kolem sebe.. pomalu si začíná vzpomínat co se stalo..* chcete mě zabít? *Možná smířená se svým osudem.* Jestli to chcete udělat... Udělejte to rychlé prosím *odkryje se a jen ve spodnicce vystoupí z postele*

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

Zabít tě nechci, jsi pro mně až moc cenná. Jak pro mou osobu, tak pro tu zelenou děf..zakašleZelenou paní. Chci se tě zeptat na pár věcí a musíš mi odpovědět pravdivě.Po dlouhé, neskutečně dlouhou dobu se cítí být člověkem. Cítí k ní zase to, co k ní cítil. Ne, na tohle teď není čas. Empatie a sentiment je v tuto dobu naprosto zbytečné.Potřebuje aby vzpomněla. Na všechno. Je nanejvýš pravděpodobné, že jí vymazala paměť. Ani by se tomu nedivil. Ta svině jej zaklela do kalema. A nebýt rady, pořád dělá poskoka vílám. Byl by jen kus horniny, které byl vdechnut život.[b] Kdo si myslíš, že jsem.

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

Dívka začala být nervózní.. Nechce mě zabít? Proč ne? Já a cenná? Koukne na něj.. Má pocit, že všechno co kdy cítila je tak nějak povědomé. Ale proč? Nikdy toho muže neviděla, a je velmi nepravděpodobné že by on viděl někdy jí.. Odpusťte pane, ale myslím, že jste si mě s někým spletl.. Já jsem.. Já nejsem nikdo... Jsem jen dcera rytíře a nějaké snad šlechtičny. Opusťte že jste se mnou ztratil svůj čas.. byla zvyklá na takovéhle chování.. Konec konců, jako malou holku jí učil princ etiketě na dvoře.. Ach ano princ.. Chudák.. kde je mu konec.. Ukloní se tomu pánovi co stojí před ní Můj pane, děkuji za Vaši pohostinnost, nicméně měla bych jít.. Jeho výsost král se bude po mě ptát..

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

Nespletl. Jsi jediný člověk, kterého bych si nespletl, ani kdybych byl slepý. A prosím, nech té zdvořilosti. Tady nejsi ve zlatých síních. Mé jméno znáš. Jsem Alchenor. A ty Khaello.. no, řekněme, že nevíš ještě úplně vše, vlastně, nevíš nic z toho, co bys měla vědět Pod helmou se usměje, pomalu se zvedne a odejde do vedlejší místnosti, zde si sundá helmici a vezmi si odvar Vypij to. Spala jsi dost dlouho, tohle ti pomůže, aby ses srovnala

Posts : 69 Join date : 2018-09-15 Age : 28

Pane Alchnore, moc mě těší, jen.. odkud znáte mé jméno? A odkud znáte mě? Nikdy jsem vás neviděla.. Ještě jsem vám nestihla poděkovat za vaši ochranu před těmi tvory tam.. vděčně přijme nápoj a usrkne si.. Vůbec to nebylo dobré,a le věděla že se nesluší aby řekla jakýkoliv názor.. Myslela si.. že je to hlava.. Když sundal tu helmici zakuckala se a pak zrudla.. Koukne dolů Já.. já.. zjistí, že by asi nebylo příliš vhodné aby mohla říct že si myslela že je to hlava a tak raději se vyjádří k tomu nápoji je to moc dobré. Děkuji

Posts : 56 Join date : 2018-09-15

Zasměje seJsi vychována k věčné zdvořilosti, je to hezké. A kapku roztomilé. Ale sama víš, že není. Není to nejlepší, z toho, co bych ti mohl nabídnout. Ale dokáže tě to srovnat Další fáze toho, aby se ono kouzlo zlomilo. Zelená dáma byla mocná, to musel uznat i on. Kouzlo, které použila bylo extrémně silné. Jak se cítíš ?

» Trpasličí les - event 02