Tajná porada 1.

*dorazila do svého tajného sídla kde se usadila na svůj trůn. Netrpělivě očekávala své věrné elfy aby jim mohla rozdat rozkazy. Zatímco ona čekala tak její drahá holčička se někde boji... Netrpělivě přešlapovala z místa na místo. Pak si sedla a snažila se vycítit kde její holčička je.. ale jen cítí že je stále nazivu.. jsou věci které ani Ona nedokaze*

*Už ta cesta do toho sídla byla pro ní více než hloupou věcí, kterou zabaví půlku dne. Přesto nechápala, že tam šla. Bylo jí jedno, že se ztratila a zda je nebo není naživu. Bylo jí uplně jedno jak se o ní bojí. Ona nebyla cvičený pes. A už vůbec nehledala lidi aby je zachránila, ale aby je zabila v tom byl rozdíl. Sví shěnově bílé vlasy, měla sčesané jako vždycky. Uprostřed čela se jí houpala čelenka s lebkou a její modré oči svítili ve tmě. Kožené oblečení jí tvarovalo postavu. Kolem pasu se jí houpaly dva nože a pytlík s čerstvě natrhanými bylinkami. Našlapovala jako kočka. Byla tichý zabiják a i tak se uměla pohybovat. Když vešla do sídla zamířila si to rovnou k trůnu.* Takže co je tak důležitého, že jsem musela zanechat práci. *Zeptá se bez jakéhokoliv pozdravu. Byla taková. Nikdy se nikomu neklaněla. Bylo to pro ní něco co jí nutilo být podřadnoua to ona nesnesla.*

Netrvalo příliš dlouho a s obvyklým zpožděním se připojil k jakési to zajímavé sešlosti. Tušil, že za tím bude něco víc, přeci jen... proč by se zrovna elfové scházeli kvůli hloupostem a pokud mu výsledek setkání mohl něco přinést... ať už špičky uší svých druhů, jejich skalp nebo jen pouhý vzorek krve, byl jednoznačně pro. Přišel a zřel mladou elfku, vypadala celkem k nakousnutí, ale on nebyl ten, který by se o věci stran sexuálních představ zdržoval. Pohledem zaklesl na trůn, na kterém usedala mocná energie, tak mocná, že by nikdo nezůstal klidný... musela to být ona. Hlavou jen mírně pokynul. Mohl bych se zeptat na totéž. Pronese po otázce oné přitažlivé elfky.

*kdyz oba přišli nejprve promluvila k Ineyt* co víš o princi Calebovi? Já jen že z něj není Kalem ale nějaký buran se skleněnou kouli na hlavě. A tenhle buran unesl mou dráhou holčičku. Moji jedinou dceru.. *(koukne do země. A pak na Anemise* chtěla bych abyste našel sídlo psanců a všelijaké havěti a našel moji dceru.. ty Ineyt pak prince Caleba můžeš zabít. Je mi jedno jak a koho všeho oslovite ale má holčička musí být doma! Rozumíte?!

*Otočila se na přicházejícího muže. Nečekala, že se někdo z řad elfů, přihlásí, takže byla svým způsobem mile překvapena, že tu není sama. Prohlédla si jej od hlavy až k patám a pak je uznale kývla, když svým způsobem souhlasil s tím, na co se zeptala. To však bylo naposledy co tomu muži věnovala kousek svého času. Uši se jí nastražili, když uslyšela Hitelfíny hlas a přesunula váhu svého těla z jedné nohy na druhou.* Nic, nebyl na mém seznamu, takže mi byl ukradený. *Nkdy se moc nezajímala lidi, které nemusela zabít nebo jí neplatili. Jenže podle dalších slov bude tenhle princ patřit do prvního seznamu.* Co za to budu mít? *Nikdy nedělala práci zadarmo a ani u ní neudělá vyjímku.*

*chvíli vnímal rozdané úkoly a poslouchal, jak popisuje může, kterého nazývala 'princem Calebem ?' toho... Králova syna?* //Neříkej idiote, když je to princ. Ah.. občas ti to vážně pálí jako trpaslíkovi.// Se skleněnou koulí na hlavě ? *Věděl, že ji dozajista někde viděl, věděl, že tahle Kupka zbytečnosti ho jednou potkala.. nejednou...* Proč právě jeho ? *Ani mu neřekl své jméno, neřekl mu jediné slovo, než je udané rozkazy, které jen vyslechl.. cítil se asi jako král, když mu říkal, co vše má udělat a komu všemu se podívat na interiér...* //Tak tohle je Hitelfína...//

měla podobu, která vypadala jako nejstarostlivější matka. Vypadala vskutku jako královna, s jedinou chybičkou. Když se rozčilovala měnil se její obličej ve starý a vráščitý. Ovšem když se uklidnila.. Vše vypadalo jako kdyby naši Hitelfínu právě někdo polichotil a ona byla mladá.. Usedne na trůn ztěžka koukne na Ineyt Za zabití toho červa hnusnýho? Cokoliv.. Řekni si. Anemisi, od vás bych potřebovala najít mou Khaellu. Víte jak vypadá moje dcera? i když by mohla všem tvorům tykat, tak zná společenská postavení, když někoho nezná dost, vyká mu

*Její modré oči skenovaly ženu na trůnu. Ona však byla netrpělivá, což dokazovalo její letmé poklepávání prstů o stehno. Neviděla v tom nic a už vůbec nechápala proč se někdo tak stará o nějakou hloupou dívku.* /Mysli hlavně na to, co z toho budeš mít/ *Pomyslela si, zatím nevěděla co přesně, jestli zlatáky nebo něco spojeného s její osobou. Ne, ale byla to odměna za to, že mohla zabít někoho z královského rodu.* Fajn beru to, ale přísahám, že pokud se dostanu do problému, bude mi jedno jestli to splním nebo nebo ne. Můj život je přednější než ten co hledáš. *Vždycky by se rozhodla pro sebe, a ani kvůli ní by to nebylo naopak.*

Zadíval se na onu Ineyt, nebo jak ji to všemocná osoba na trůnu nazvala. Hlavou mu problesklo několik málo myšlenek. /Pokud je ten muž skutečně ten, který za ním přišel se.../. V ten moment mu to celé došlo. V koutku se pousmál. Ne proto, že by se mu ona situace nějak zamlouvala, protože ho jen oddělovala od jeho každodenní oblíbené práce. Prsty jemně přejel po brašně se skalpelem a leukotomu, pokud se jednalo o čaroděje, co vyžadoval jeho služby, bude potřeba více opatření, než jen schopnosti jedné vražedkyně, která má bůhví jak mizerné či mistrovské zkušenosti. Netuším, jak vypadá. Ovšem zcela jistě vím, jak se k ní dostat. To, že měl mírnou představu i o tom, kde teď může být by zřejmě bylo to, co by paní slyšela raději, ale ani s jistotou tu informaci nemohl poskytnout. Je to snad v puklině ve skále ? Nebo v tom sídle, kam ho kdysi zavedl Dur ? A taky tuším, kdo další v tom má prsty. Mluvil o trpaslících, když za ním Balenthor a ten čaroděj přišli. Něco v tom být muselo. Mírným a táhlým pohybem se přiblížil těsně vedle Ineyt. Musím s tebou později mluvit. Pokud jej máš zabít, je nejspíš pár věcí, na které je třeba se předem připravit. Jak to tak vypadá, dovedeš se postarat sama o sebe... ale.. pokud máš ráda svou jemnou kůži, možná by nebyla škoda alespoň vědět, jak ji před tímhle pytlem hoven chránit.

nesnášela se na někoho obracet, ale chtěla zapojit klidně celý Safroeon jen aby našli její holčičku... Jen vás upozorňuji, že Khaelle, dívce s bílými vlasy a pihami na tváři se nesmí nic stát.. je to princezna a jednou usedne na trůn.. jednou.. nechci aby měla na hlavě jediný zkřivený vlásek.. zhluboka se nadechla a malinké zelené světýlko kolem její osoby se začalo zvětšovat. Zaklonila hlavu aby načerpala trochu sil a pak ze sebe vypustila dvě malá zelená světýlka. Vstala a šla nejdřív k Ineyt když to zvládneš.. Budeš mít po čem toužíš.. s tím jí světýlko vpustila do srdce... Nejdřív to šimralo ale pak už jen brnělo. Pak přistoupila k Anemisovi když se to podaří i vám, budete mít velmi čestné místo u dvora... a jako také můžete si legálně vytvořit laboratoř a pokaždé když se v té vaši blonďaté hlavě zrodí kdokoliv na zkoumání, budete ho tam mít do pár hodin.. proces opakuje i s ním a pak jde zase kousek zpět světlo ve vašem srdci vám ukáže jak přesně Khaella vypadá... Ineyt.. změna.. usměje se prince dovedete společně s Khaellou.. a pak ukážeme princi jak bolí zrada.. usměje se a pak se na ně podívá a nyní běžte.. a konejte dle vašeho nejlepšího svědomí..

*Netušila co jí čeká, ale věděl, že se musí jít připravit. Hmatem zkontrolovala zda má kolem pasu své předměty. Cítila, že se elf vedle ní pohnul a snad většina by se i toho gesta lekla, ještě když promluvil, ale ona zůstala jako socha, snad její elfí uši se malinko pohnuly. Otočila k němu hlavu.* Pokud máš pro mě opravdu něco co by mi pomohlo a nebudeš plýtvat s mým časem, tak tě ráda vyslechnu. *Cítila v tom, že to tak jednoduché nebude, přece jenom by to zvládla sama bohyně. Proto na jeho nabídku kývla. Chce být připravená. Když se k ní Hitelfína přiblíží ucítí v hrudi lechtání, které po chvilce zmizelo.* Počkat, živého? *Tahle změna plánu se jí vůbec nelíbila a dal to jasně najevo, jak s postojem kdy se více narovnala a zavrčením, jako když vezmete psovi oblíbenou hračku.* Dovedu ho, ale pak to budu já kdo jej bude mučit. *Vyhrkla podmínku, dřív, než by si jí stačila rozmyslet.*

*vize krásné mladé dívky se mu vryla do paměti, jakoby ji vídal ve snech či zahradách odmalička. Představa, kde ve vlastní laboratoři kuchá ty lidské červy se mu zdála až vzrušující. Ještě k tomu legálně. No není to potěšující ? S pokývnutím hlavy přijmul výzvu, která mu byla udělena. Aby věnoval rady Ineyt, musela by sama zažít, co za hovado onen čaroděj dovede být.* Disponuje čarodějnickým uměním veškerých směrů... Násilí proto nebude na místě, pouze mu prokaž svou užitečnost. Pravděpodobně to nebude tvůj styl, ale ani mně se nelíbí, že si nemůžu ampule vyzdobit něčí krví nebo kusem kosti, či vzorku jícnu. *Pousmál se na ni. Nebylo to ani tak milé, spíš jako neuvěřitelně děsivé.*